Listopadové setkání olomouckého Chemického centra ukázalo, že obyčejné jablko nemusí skončit jen ve štrúdlu. Může se stát také skvělou pomůckou pro chemické experimenty, badatelské aktivity i mezipředmětové projekty. A že toho jedno jablko dokáže nabídnout opravdu hodně!

Na začátku našeho třetího setkání jsme se ještě krátce vrátili k předchozím tématům – bezpečnosti při práci v chemické laboratoři a tajemství šumivých tablet. Společně jsme sdíleli zkušenosti z výuky, povídali si o tom, kdo které aktivity již vyzkoušel se svými žáky, a doplňovali další zajímavé postřehy.

Velké poděkování patří Hance, která se rozhodla prozkoumat i zdánlivou maličkost – obsah víčka obalu šumivých tablet. Přímo u výrobce si ověřila, že se v něm skutečně nachází silikagel. Zjistila také, že jeho zbarvení vzniká dodatečným barvením a různorodé tvary souvisejí s postupným vlhnutím.

Mgr. Vendula Slepánková ze ZŠ a MŠ Určice nám představila týdenní školní projekt věnovaný jablkům, který na jejich škole propojil všechny vyučovací předměty. Vendule moc děkujeme za sdílení zkušeností a nápadů z praxe!

Na její vystoupení jsme navázali interaktivní hrou Tajemství jablka, kterou lze využít jako motivaci při zahájení tématu. A protože nás hravé učení oslovilo, ukázali jsme si i další interaktivní aktivity – hru Slavní vědci, v níž žáci postupně odhalují významné osobnosti vědy, a program pro názorné procvičování typů směsí. Vivat AI! :-)

A pak už přišly na řadu experimenty. Jablka jsme tentokrát nekrájeli kvůli štrúdlu, ale ve jménu vědy!

Nejprve jsme se zaměřili na ochrannou funkci kutikuly. Porovnávali jsme oloupané a neoloupané jablko a pomocí bezvodého síranu měďnatého zkoumali uvolňování vody.

Následně jsme se pustili do sacharidů. Fehlingovým činidlem jsme dokazovali přítomnost redukujících cukrů a jodovým činidlem zkoumali škrob. Nechybělo ani porovnání s roztoky glukosy, sacharosy a škrobu. Téma jsme rozšířili o další zajímavou aktivitu – sledování postupného odbourávání škrobu během zrání jablek. Jodová zkouška nám umožnila nahlédnout do tohoto procesu a ukázat, že různé odrůdy jablek mohou vykazovat odlišné vzory zbarvení.

A co se slupkami, které nám po pokusech zbyly? Rozhodně nevyhazovat! Z odvaru jablečných slupek jsme pomocí alkoholu sráželi pektin (i zdánlivý kuchyňský odpad může být zajímavým zdrojem chemických látek).

Nakonec jsme se přesunuli od sacharidů k elektrochemii. Z jablek, dvou různých kovů a vodičů lze sestavit jednoduchý galvanický článek. A když články vhodně propojíme, můžeme rozsvítit i LED diodu!

Listopadové setkání nám opět potvrdilo, že k zajímavé výuce chemie někdy stačí opravdu málo. Třeba jedno obyčejné jablko. 🍎