Deváté setkání - květen 2025

 Oheň a led – oblíbená fráze, často používaná v až kýčovitém podání, našla v květnovém setkání kroměřížského centra naplnění (my chemici dokážeme být doslovní): nejdříve jsme si vyrobily brčko (zatavené plamenem propanbutanového hořáku), kterým jsme poté popíjeli nápoje chlazené (suchým) ledem.

 Ale nezůstalo jen u atraktivního občerstvení – sublimující oxid uhličitý lze využít na spoustu další chemické i fyzikální zábavy, často spojené se saponátovými bublinami: bubliny samovolně vznikající, bubliny plné CO2 i bubliny levitující. A k tomu zpívající lžičky nebo efektní zhasínání a znovurozsvěcení hořící špejle nořené do různých kádinek.

 Psychologové, k jejichž teoriím a postupům zaujímají přírodovědci často kritický postoj (úmyslně se vyhýbám slovu "pohrdání"), při přípravě učitelů pravidelně zmiňují, že dítě není malý dospělý. Nebudu tento jejich pocit zpochybňovat, ale za svůj život jsem dospěl k poznání, že mnohý dospělý je velké dítě. Netuším, jaký postoj by k této myšlence zaujali absolventi sociálních studií, ale za mě je to tak dobře: experimenty se suchým ledem byly natolik zábavné, že se naší laboratoří rozléhal smích, hlasité komentáře, nadšený křik – bylo to super!